Nedávno si můj kamarád stěžoval, jak má těžkou práci. Připravuje firemní vánoční večírek a vedení mu zkrátilo rozpočet. Pro 90 lidí má místo 160 000 Kč pouhých 120 000 Kč. Byl z celé té situace tak zdrcený, že mi ho bylo skoro líto.
Také připravuji v Domově vánoční večírek. Bude se konat 15. 12. a já doufám, že na něj dorazí co nejvíc našich zaměstnanců. Nemají lehkou práci a alespoň jednou za rok si zaslouží péči a zábavu. I já mám od Domova rozpočet. Počítám, že by mohlo dorazit 70 až 80 lidí a na zajištění celé akce nemám ani korunu. Zdrcená nejsem. Ta nula je výzva a já si dala soukromý cíl získat alespoň 20 000 Kč. A tak doma procházím skříně a ptám se manžela, zda opravdu, ale opravdu potřebuje všechny svoje košile a kravaty. Dělám domácí bazárky, šiju po večerech organzové kytičky a prodávám je. Peníze začínají pomalu přicházet, přesto si neodpustím malou výzvu – pokud jste tvořiví a máte chuť a nějaký nápad, jak tenhle vánoční projekt podpořit, napište. Moc ráda spojím síly s někým z Vás. I tahle pomoc je totiž důležitá. Udělá radost těm, kteří pomáhají. Díky a ať se Vaše vánoční večírky letos vydaří!
PS: Když vyšel tenhle článek ve Zpravodaji, moc mne dojalo dnes už pět reakcí na něj. První přišla nabídka pomoci od naší stážistky Jiřiny Mázlové (cokoliv kreativního prý vymyslím, s tím pomůže:). Nakonec její nabídka skončila tak, že upeče dva cheescaky pro kolegy, z jejich prodeje budou penize. Poté následovala instruktáž Marie Havránkové, která mi ukázala, jak šít nebeské anděly na prodej. Pak přišel finanční dar naší dobrovolnice Mileny Vítové, která prodala bylinky ze své zahrádky a přinesla mi 400 Kč na naší vánoční besídku. Poté následovala nabídka Míši Tiché, která slíbila "uválet" vánoční pralinky jako ceny do soutěží, které budou součástí vánočního večírku. A v neposlední řadě přišel pan ředitel Matěj Lejsal a věnoval 2 000 Kč na tuto akci. Mockrát děkuji za nás za všechny!
