V okamžiku, kdy svou otázku zopakoval, přišla inspirace: „Ještě jsou slova promiň a děkuji.“ Přijal to jako fakt a já si oddechl, neb jsem očekával další otázku – proč? Hlavou mi Františkova otázka běžela dál a já si uvědomil jednu důležitou věc. Ta slůvka jsou opravdu kouzelná. I díky nim může Domov naplňovat své poslání. Poprosit o pomoc jsme se snad již trochu naučili. Poděkovat se stále ještě učíme
a někdy děláme chyby. A tak v tomto adventním čase chci říci všem dárcům a podporovatelům, na které jsme třeba zapomněli: „Promiňte
a hlavně DÍKY!“