Znovu a znovu začátkem roku sahám po Poláčkově knížce Bylo nás pět a s oblibou si čtu pasáž, ve které se pře Čeněk Jirsák o to, zda v případě skákání ze stráně šlo o sportovní výkon či o hřích, to jest "opovážlivé spoléhání na milost boží". V závěru sporu pak zazní: " Čeněk Jirsák pravil, že by pak všichni sportovci přišli do pekla, kdyby to byla pravda."
Kladu pak otázku sám sobě - mají-li se dotace opět snížit, panuje-li obava z ekonomického vývoje, nedopouštíme se v Domově podobného hříchu jako Čeněk Jirsák? Začínat rok bez finanční rezervy? Pokračovat v plném provozu s naprostou nejistotou, kolik peněz se podaří formou dotací, grantů a darů získat? Nabízí se odpověď podobná jako v knížce. To by všechny neziskové organizace poskytující sociální služby přišly do pekla, kdyby to byla pravda. Proto vítězí navzdory pesimistickým předpovědím optimismus. Na hledání dárců a podporovatelů máme opět celých 12 měsíců. Díky obrovské víře a naději Domov vznikl a žije dál.
Oprávněnost takové víry a naděje můžete podpořit i Vy – duchovně, materiálně nebo třeba finančním darem na začátku nového roku. Díky!
