Kolem Domova Sue Ryder jsem několik let jezdívala autobusem a občas sem zašla do knihovny. Věděla jsem o tom, že zde existuje příjemné místo přátelské k seniorům i všem ostatním návštěvníkům z řad veřejnosti. Když jsem pak hledala práci v neziskovém sektoru, narazila jsem na inzerát Domova na pozici koordinátora dobrovolníků.
S dobrovolnictvím mám dlouholeté zkušenosti. V několika menších neziskových organizacích jsem se podílela na vedení dobrovolníků, a tak pro mne bylo velkou výzvou ucházet se o tuto pozici ve velké organizaci, jako je Domov Sue Ryder. I přes to, že jsem původně hledala práci na plný úvazek a ne na půl, nechtěla jsem si nechat ujít možnost být součástí této organizace. Tedy jsem tu. Zcela nově a čerstvě. Prozatím se rozhlížím, seznamuji se s kolegy, klienty a především dobrovolníky. Těším se, že budu moci přispívat k tomu, aby dobrovolnický program fungoval ke spokojenosti všech. Sama jsem již deset let aktivní jako dobrovolník - většinou jsem pracovala s dětmi či mládeží s určitým znevýhodněním, ať už zdravotním či sociálním. S vedením dobrovolníků mám zkušenosti jak z menších dobrovolnických projektů v České republice, tak z mezinárodního projektu ve Velké Británii. Byla jsem nadšená z toho, kolik aktivních seniorů, kteří pomáhali jako dobrovolníci, jsem v Británii potkala. Stejně tak mám radost z toho, že se v dobrovolnické základně Domova Sue Ryder prolínají všechny věkové skupiny, což může obohacovat nás všechny.
Nyní se vedle práce v Domově věnuji předškolnímu vzdělávání dětí v tzv. lesní mateřské školce pod heslem: „ Venku za každého počasí.“, kde společně s dětmi rozvíjíme vztah k přírodě a ke světu vůbec. Velkou část mého volného času mi zabírá dálkové studium na UK v Praze, kde studuji obor věnující se občanské společnosti a neziskovým organizacím. A když mám volno? Tak jsem nejraději v přírodě se svým psem, křížencem z útulku, či na hřbetě koně, se kterým ráda podnikám dlouhé toulky po lesích.
Petra Milsimerová




