12. března prezentoval ministr práce Petr Nečas jeden z prvků podpory firem v době krize. Firmy, které nebudou mít kvůli krizi na platbu pojištění na sociální zabezpečení, mohou požádat o tříletý splátkový kalendář. První splátky přitom mohou být pouze v minimální výši a úhrada nejvyšší částky se přesune na konec tříletého období, kdy již by mohla krize odeznívat. Toto opatření skutečně může výrazně pomoci. Pomohlo by i Domovu, ale zatím jsme nesebrali dostatek odvahy toto opatření využít.
Domov stále čeká na výplatu první splátky dotace MPSV na sociální služby. Mzdy za únor jsme byli schopni zaplatit pouze díky půjčkám od našich podporovatelů. Zaplacení odvodů na sociální pojištění, které činí v průměru bezmála půl miliónu korun měsíčně, jsme odkládali do poslední chvíle. Možnost protikrizového opatření MPSV jsme se však neodvážili využít. Proč? Jednak si nejsme jisti, zda jsme postižení světovou finanční krizí nebo pouze krizí financování systému sociálních služeb, tudíž není jisté, zda se na nás opatření vztahuje. Opatření je založeno na rozhodnutí úředníků správy sociálního zabezpečení. I přes důrazné doporučení od pana ministra není způsob (a tím i výsledek) rozhodování zcela zřejmý.
Domov by se také mohl dostat do pasti. K řadě žádostí o dotace a granty dokládáme potvrzení či čestné prohlášení o bezdlužnosti, mimo jiné právě vůči České správě sociálního zabezpečení. A dokud bychom neměli rozhodnutí o prominutí penále a stanovení splátkového kalendáře, byli bychom dlužníky ČSSZ. A dokud jsme dlužníky, nemůžeme požádat o dotace a granty. A aby byl kruh úplný – nepožádáme-li o dotace a granty, nikdy nezaplatíme dlužné pojistné.
Je to možná pesimistický pohled, ale naše zkušenosti s dotacemi, na které není právní nárok ani poté, co obdržíte rozhodnutí ministerstva, nás vedou k velké opatrnosti.
PS: První splátka dotace je v dnešních dnech poukazována z MPSV na kraje, držte nám palce, ať nám peníze dorazí včas!
