Koupil jsem si kolo v internetové aukci. To nejdůležitější se stalo při převzetí. Vytáhl jsem peněženku, abych kolo zaplatil a prodávající se zeptal: „A vy jste z toho Domova Sue Ryder v Michli, ano?“ „Ano, přesně tak“, odpověděl jsem a očekával, zda přijde častá otázka na cenu či volná místa.
„Tak to nechte být,“ reagoval prodávající na bankovku. Cítil jsem se v rozpacích. Proč bych kvůli tomu, že pracuji v Domově, měl dostat kolo zadarmo? A tak jsem navrhl, že to uděláme jinak – kolo si odvezu a cenu kola daruji jménem prodávajícího Domovu. A co na to prodávající? Usmál se a povídá: „Jé, víte, tak nějak jsem si to představoval!“ A proto nezbývá než celou transakci uzavřít velkým: „DÍKY!“
Matěj Lejsal
