Příběhy lidí v osobní asistenci

Domov Sue Ryder jsem znala prostřednictvím jeho dobročinných obchůdků, které jsem často navštěvovala. Vždy tam vládla příjemná atmosféra, a tak když jsem zvažovala změnu zaměstnání, rozhodla jsem se pro tento krásný Domov.

Vážení přátelé,

dnes jsem si dovolil změnit název pravidelné rubriky o Osobní asistenci,  protože si myslím, že se tým osobních asistentů má doopravdy čím pochlubit. V průběhu roku 2009 jsme poskytli osobní asistenci 35 klientům (pro srovnání - v roce 2008 jich bylo 12), všechny asistence byly dlouhodobé a většina z nich nadále pokračuje.

Jmenuji se Marie Hanková a je mi 24 let. Jako osobní asistentka jsem nastoupila v polovině června letošního roku. Chvíli předtím jsem dostudovala etnologii na filozofické fakultě UK. Tomuto oboru bych se chtěla i nadále nějakým způsobem věnovat, ale zároveň mě to táhne do sociální sféry. Důvod je jednoduchý, ač se z něj stalo nepříjemné klišé – pomáhat.

Jmenuji se Veronika Schwarzová, pracuji jako osobní asistentka v Domově a ráda bych vám prozradila něco o paní Zdeňce Enzmannové, za kterou pravidelně docházím.

Paní Dana, ke které chodím dvakrát týdně, oslaví letos v červenci osmdesáté osmé narozeniny. Po operaci kyčle má pravou nohu o téměř deset centimetrů kratší a pohybuje se o dvou berlích.  Přes občasnou slabost a s ní spojené závratě je „moje“ klientka obdivuhodně silná a houževnatá žena.

Dobrý den, jmenuji se Petra Šťovíčková a je mi 33 let. K práci osobní asistentky jsem se dostala prostřednictvím kamarádky, která v Domově Sue Ryder pracovala. Tato práce mě zaujala. K této práci potřebujete hodně empatie a taky radost z pomáhání druhému.

Pan Bohdan Götz oslaví letos již své 97. narozeniny. Když jsem se s ním loni v listopadu seznámila, hádala jsem mu ovšem o dobrých dvacet let méně. A to nejen kvůli jeho vzhledu a vitalitě, ale zejména kvůli takřka nakažlivé energii, se kterou se zajímal o všechno kolem sebe. Se zaujetím jsme řešili zejména českou i světovou společensko-politickou situaci, přičemž jsme se dohodli, že až vymyslíme vhodné řešení aktuálních problémů, pošleme vládě memorandum s našimi návrhy.

Jmenuji se Irena Kovářová, v květnu mi bude 48 let a patřím mezi "zvířátka pana Krbce". Původním povoláním jsem učitelka a v Domově Sue Ryder pracuji jako osobní asistentka. Mám za sebou tříletou zkušenost jako dobrovolník u vitální paraplegičky s úžasným smyslem pro humor. Jinak jsem vdaná, mám dceru (25) a syna (12). Ráda jezdím na kole, na běžkách, čtu a mám ráda dobré filmy.    

Vážení přátelé, nepíši na web Domova poprvé, ale přesto mám tentokrát velkou trému. Dnes nepíši totiž jen za sebe, ale za celou osobní asistenci Domova Sue Ryder. Rád bych dnešním článkem zahájil pravidelnou rubriku Zpravodaje, ve které se postupně představí všichni zaměstnanci-osobní asistenti, a pokud budou chtít, tak i klienti, kterým je osobní asistence poskytována.