Jmenuji se Marie Hanková a je mi 24 let. Jako osobní asistentka jsem nastoupila v polovině června letošního roku. Chvíli předtím jsem dostudovala etnologii na filozofické fakultě UK. Tomuto oboru bych se chtěla i nadále nějakým způsobem věnovat, ale zároveň mě to táhne do sociální sféry. Důvod je jednoduchý, ač se z něj stalo nepříjemné klišé – pomáhat.
Ráda bych to v budoucnu ráda nějak propojila, tak aby se tím dalo alespoň trochu rozumně uživit. Na podzim si budu rozšiřovat kvalifikaci kurzem pracovníka v sociálních službách, tak opět další krůček na cestě. Co se týče volby práce se seniory, tak je to výsledek mé zkušenosti z rodiny, kde jsem zažila různé problémy stáří s oběma babičkami i s dědečkem a především měla možnost vidět, jak otřesně to může v některých nemocnicích i jiných zařízeních fungovat. Zároveň je to určitá forma autoterapie, protože odmalička mě přepadá veliká lítost, jakmile vidím někde na ulici „osamělou stařenku“ a mnohem lepší, než se hroutit, je nějak aktivně pomoci, což se v Domově Sue Ryder i u klientů osobní asistence u nich doma daří.
