„Zjednodušeně řečeno chodíme na jednotlivá oddělení za klienty, kteří vyžadují individuální rehabilitační péči, a zaměřujeme se na trénink oblastí, které jim činí problémy – od řečových funkcí, přes paměť a orientaci až po trénink jemné motoriky prstů či všedních denních činností. Pilířem celé naší práce se seniory je velmi potřebná a důležitá aktivizace,“ vysvětluje Natálie Lupienská.

Natálie navíc od listopadu dále rozšířila svůj úvazek a kromě přímé ergoterapeutické péče s klienty se ještě stará o některé další oblasti související s ergoterapií: „V současné době se na odděleních snažím o podporu orientace v čase, tedy aby klienti snáze věděli, jaké je dnes datum a kolik je právě hodin. Proto je mým aktuálním cílem zajistit všem klientům stolní kalendáře, funkční hodiny, vytvořit velké a dobře čitelné nástěnné kalendáře na jídelny a také vyrobit pomůcky pro trénování orientace v čase,“ popisuje Natálie. „V další fázi se plánuji zaměřit na podporu reminiscenční terapie, která používá k léčebným účelům vzpomínky z dlouhodobé paměti. Ale o tom až někdy příště.“ 

Součástí úspěšného stárnutí by kromě odborné ergoterapie měla být také každodenní psychická i fyzická aktivizace seniorů. Pokud je aktivizace uplatňována správně a v souladu s přáním a potřebami klienta, může výrazně přispět ke kvalitě a důstojnosti života v období stáří. Proto jí v Domově věnujeme značnou pozornost, především o víkendech, kdy je nabídka jiných typů rehabilitace a kulturního vyžití menší. Na konkrétní podoby aktivizace v Domově jsme se zeptali pečovatelky Radky Dvořákové z oddělení A.
„Aktivizace našich klientů probíhá individuální nebo skupinovou formou, vždy s přihlédnutí k potřebám a schopnostem klienta. Mezi typické způsoby individuální aktivizace patří například procházky či projížďky po Domově a jeho okolí, asistovaná četba denního tisku, časopisů a knih, prohlížení rodinných fotografií klientů nebo velmi oblíbené luštění křížovek,“ prozrazuje Radka.
„Ve skupinách se klienti mohou zúčastnit například odpoledního zpívání s Lenkou Janů, tréninku paměti, hraní společenských her a dalším aktivitám. Na odděleních nám aktivizaci usnadňuje řada pomůcek, například sada pro trénink kognitivních funkcí, zpěvníky, kuželky, dřevěné „hračky“ na procvičování rukou nebo obří varianta hry „Člověče, nezlob se“. Kromě tohoto speciálního vybavení ale aktivizace probíhá také pomocí běžných předmětů každodenního života,“ uzavírá Radka.