Odpoledne se začíná zdobit jídelna, probíhají poslední úpravy stromečku a aranžují se pod ním dárky. Brzy se již všichni scházíme k večeři. Naše dámy a pánové jsou svátečně oblečení, navonění, a doufáme, že i spokojení. Začínáme se usmívat, protože kolem sebe vidíme samé rozzářené oči. U slavnostní večeře se scházíme úplně všichni, tedy i ti, kteří se během roku do společnosti dostanou spíš vzácně.
Naše velká rodina je napjatá, jsme totiž zvědaví na dárky, kterých je pod stromečkem veliká hromada. Pokaždé mě potěší, jak upřímně se i velmi staří lidé dokážou radovat. Někteří zde sice mají své příbuzné, ale pro ostatní jsme jejich rodina, jejich nejbližší, právě my, pečovatelé.
 
Večer vrcholí, na nebi svítí večerní hvězdy a oči se začínají klížit únavou a silnými zážitky. I dnes budeme svým milým klientům pomáhat, aby jejich svatá noc byla sladká, pohodlná, klidná a šťastná.
Otravné, únavné, pracovní Vánoce? Ty v Domově Sue Ryder (v mém případě už sedmé) jsou ty nejšťastnější, nejnaplněnější, nejkrásnější… Ten, kdo dává, zde opravdu dává sebe, dává dobrou pohodu, lásku a štěstí, a sám dostává ten nejlepší dar. Takový, jaký se nedá koupit za  žádné peníze.

Deo gracias – díky, veliké díky za šťastné, plné a Svaté Vánoce!

Běla Nováčková, pečovatelka