"Začínáme vzpomínat" - ohlížíme se zpátky a podíváme se na příběh Domova pohledem bývalých zaměstnanců či dobrovolníků. Budeme se ptát i těch současných, kteří v Domově prožili léta, hodně toho zažili a hodně si pamatují. Otvíráme nový cyklus, kde zavzpomínáme i na naše bývalé klienty, kteří v Domově prožili závěr svého života a zanechali u nás i kousek sebe.
Smyslem Domova je pomáhat klientům prožít své stáří co nejlépe, i přes jejich postižení či nesnáze stáří. Proto začínáme v přímé péči a ptáme se Jarušky Kadeřávkové, pečovatelky, na její zkušenosti a vzpomínky:
Napsat, co pro mne znamená náš Domov Sue Ryder, lze jen velmi těžko. Hledám slova, která vyjádří, co cítím. Před 10 lety jsem přišla jako pečovatelka do Domova a ocitla se v úplně jiném světě.
Pochopila jsme, že zde v Domově není nic nemožné.
Na první místě je respektování práva seniorů na důstojný život, setkávání s úžasnými lidmi nejen z vedení Domova (připomenu Markétu Bowe, dříve Novákovou, či Ivanu Plechatou a ostatní, kterých si velmi vážím), ale hlavně setkání s různými klienty, někdy i významných jmen.
Možnost pečovat o ně, dostávat od nich životní moudra, je pocit, který vám dodává na výjimečnosti.
Důležité pro mne bylo a je možnost sebevzdělávání v Domově. Děkuji také všem svým kolegům a přeji Domovu a jejich klientům jen to nejlepší s odkazem Lady Sue Ryder:
„Naší prací je vyhledávat a čelit realitě lidského strádání a něco s tím dělat.“
