Mirka léčí řeč! A nejen ji…

 „Aby se jim chtělo mluvit, aby měli co nejdéle co říct, a aby to měli komu říct!“ Tak popisuje logopedka Mgr. Miroslava Barešová svůj nejdůležitější úkol, když pomáhá klientům Sue Ryder s komunikací a vším, co s ní souvisí. Nahlédněte do hlubin oboru, který skrývá obrovské možnosti pomoci pro křehké seniory.

Mirko, logopedii má řada z nás zaškatulkovanou jako disciplínu, která se věnuje hlavně dětem. Hádám, že Tvůj záběr je ale mnohem větší…

Logopedie je opravdu vnímaná v širším povědomí jako péče o to, aby dítě umělo R. Přitom je to velmi obsáhlý obor. Kliničtí logopedové provádějí léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči, sluchu a hlasu u dětí i dospělých. Pracují s předčasně narozenými dětmi, s širokým záběrem poruch vývoje řeči u dětí, s osobami s  poruchami plynulosti řeči, s kognitivními poruchami, s osobami po cévních mozkových příhodách, po úrazech, onemocněních mozku nebo s poruchami polykání.

Jaká cesta Tě přivedla do Sue Ryder?

Moje kamarádka foniatrička byla jednou za klienty v Sue Ryder a napadlo jí, že logopedie by pro ně mohla být přínosná. Tak jsme se sešly  s Janou Linhartovou (tehdejší vedoucí zdravotních a sociálních služeb), řekly jsme si, co bych mohla nabídnout, zkusily jsme to a už 11 let tahle externí spolupráce funguje.

Co logoped nejčastěji řeší u tak křehkých seniorů, jako jsou naši klienti?

U klientů Sue Ryder se snažím hlavně o to, aby jejich komunikace byla co nejdéle plnohodnotná. Aby se jim chtělo mluvit, aby měli co nejdéle co říct, a aby to měli komu říct. Velká část klientů má kognitivně komunikační poruchu, která se vyskytuje při demenci. Někteří mají po CMP (cévní mozkové příhodě) afázii (získaná porucha produkce a porozumění řeči, která vzniká při ložiskovém postižení mozku),  dysartrii (získaná motorická řečová porucha).

Nevěnuji se ale jen řeči, ale také ostatním kognitivním funkcím. Starám se o paměť, řeč a  kognici jako celek. Pracuji individuálně s klienty na pokojích nebo venku, když je pěkné počasí a stav klienta to umožňuje. Mám moc ráda skupinovou logopedii. Když se podaří skupinu utvořit, je to krásná práce!

Jakým způsobem se s klienty dorozumíváš, když je jejich řeč nebo porozumění řeči hodně poškozené třeba po mozkové mrtvici?

Pokud klient vůbec nemluví, obtížně rozumí  (těžká afázie nebo např. hlubší demence), pokoušíme se najít nějaký způsob pro vyjádření základních potřeb, pro dorozumění se s pečujícím týmem a s rodinou. Bývá to ale hodně těžké a příliš alternativních metod tady nelze použít. Ukazovat na písmena, pokud klient špatně vidí nebo nechápe, co má udělat, nejde. Přečíst si něco a kývnout ano nebo ne - to je také velmi složité. Naštěstí jsou všichni, kteří o klienty v Sue Ryder pečují, tak vnímaví a snaživí, že se dorozumění tomu nejnutnějšímu často podaří.

Při své práci hodně využívám také čtení a psaní. Pokud se například po CMP stane dominantní ruka oslabenou, pokoušíme se psát rukou druhou. Mám zkušenost, že pokud se podaří zapojit co nejvíc dovedností, smyslů a schopností,  je to výborné. Pokud třeba klient s afázií poznává určitou věc, mohu mu ji ukázat, zkusíme ji vyslovit, zvládneme přečíst, napsat, osahat… Vždy to funguje lépe, než pokud se pouze snaží popsat, co vidí na obrázku.

U  seniorů jsme ale limitovaní potížemi se zrakem a sluchem v důsledku stárnutí. A pokud má člověk právě prodělanou CMP, čtení a psaní je obvykle zasaženo také.

Používáš při své práci nějaké pomůcky?

Používám nejvíce knihy, různé pracovní materiály pro osoby s narušenou komunikační schopností, obrázky, písmenka, skládačky, tužku, papír…

Klientům Sue Ryder je v průměru 90 let. Mají ještě motivaci a sílu se o svou řeč starat?

Co vidím u nás jako krásné a pozitivní a čeho si velmi vážím je to, že o klienty je báječně postaráno. Je jim dobře na těle i na duchu. Jsou čistí, krásně oblečení, mají dobrou stravu, jsou spokojení a troufám si říct, že i šťastní. Díky tomu mají trochu sil a chuti trávit se mnou čas…..

Na některých LDN lidé jen leží, jsou dost zanedbaní a to poslední, co se jim chce, je věnovat se logopedii. Klienti Sue Ryder o řeč a komunikaci pečovat chtějí. Nad některými úlohami, které jim dám, třeba společně přemýšlejí při odpoledním posezení v altánu. To je krása!

Vzpomínáš si na nějaký příběh klienta, který Ti utkvěl v paměti?

Vzpomínám si na pana Antonína. Znala jsem ho už v době před příchodem do Sue Ryder. Tehdy pobýval v jiném zařízení, kde dostal nálepku „klient s těžkou demencí“. Bylo to zřejmě způsobeno tím, že trpěl Parkinsonovou chorobou s dysartrií a bylo mu velmi obtížně rozumět. Ve zdravotnických zařízeních, kterými prošel, se ale o porozumění tomu, co říká, zřejmě nikdo moc nesnažil.

Byl to křehký pán, později kognitivně i kvůli základnímu onemocnění slabší, ale rozhodně ne s těžkou demencí. Pamatoval si, v jakém týdnu těhotenství je jeho vnučka, kdy se narodil první pravnuk, orientoval se ve jménech celé rodiny. Byl velmi vtipný a komunikativní, ale rozumět mu bylo opravdu špatně.

Naučili jsme se proto vyslovovat slova pomalu, po slabikách, věnovali se dechovému cvičení, motorice mluvidel, artikulačním cvičením, hlasu. Vždy, když s někým komunikoval, uměl to alespoň chvíli použít a rozumět mu bylo lépe. Myslím si, že u pana Antonína se ukázalo, že opravdu toužil komunikovat, i když to při prvním setkání nevypadalo. Měl co říct a komu to říct. V Sue Ryder za pomoci nás všech úplně rozkvetl!

Logopedie je další z dílků důstojné péče podle Sue Ryder. Podpořte ji na www.darekprosueryder.cz


Mgr. Mirka Barešová se narodila v Karlových Varech, v Praze žije už 30 let. Od dětství má prý pečovatelské sklony, které jí přivedly ke studiu zdravotnické školy. Od malička také hodně mluvila a psala povídky, vyráběla křížovky... Ke konci střední školy jí zaujala logopedie, a tak její další cesta vedla na pedagogickou fakultu UK, kde vystudovala speciální pedagogiku. Poté nastoupila na oddělení dětské psychiatrie v Thomayerově nemocnici, složila atestační zkoušku a stala se klinickou logopedkou.

Dnes Mirka pracuje v ambulanci klinické logopedie KlinLog, spolupracuje s Gerontologickým centrem a pravidelně chodí za klienty do Sue Ryderu, kde je nově také lektorkou interního semináře „Možnosti podpory kognitivních funkcí u seniorů“.

Mirka má 3 syny. Nejmladší je prvňák, nejstarší právě odmaturoval, prostřední sedmák. Ve volném čase, který prý téměř nemá, má ráda filmy, chůzi, přírodu, jízdu na kole a cvičení jógy.

Text a foto: Radka Kulhánková 

Darujte šanci
na důstojné stáří